Ludvík Losos

Ludvík Losos
historik dopravy, historik umění

Datum narození: 29.6.1929

Zájem o mašinky takříkajíc „sál už s mateřským mlékem“. Narodil se totiž v rodině železničního úředníka a na dráze pracovali i další jeho příbuzní, z otcovy i matčiny strany. Historie dopravy se pak Ludvíku Lososovi stala celoživotním koníčkem.

Povoláním je historik umění, který se zabýval dobovými technikami uměleckého řemesla a konzervací památek. Je Pražák, ale svou nesmazatelnou stopu zanechal i v Mostě, kde býval ředitelem okresního muzea.

Táta prý byl chodící encyklopedií a o historii železnice mu hodně vyprávěl. „Sám chtěl totiž být historikem. Jeho nenaplněné touhy ve mně asi převládly,“ míní Ludvík Losos. A tak se začal historií dopravy podrobně zabývat. Původně především dějinami městské dopravy, později i kolejové. Kromě toho se s přáteli od roku 1969 podílel na záchraně historických kolejových vozidel.

Základní školní vzdělání získal v Praze a měšťanku ukončil v Ústí nad Labem. Pak absolvoval ústeckou Odbornou školu pro provozní chemiky při Spolku pro chemickou a hutní výrobu. Maturoval na jedenáctileté střední škole na Střekově. Studium dějin umění ukončil v roce 1967 na pražské Univerzitě Karlově.

Vybudoval muzejní expozici

Mimo Spolek pro chemickou a hutní výrobu pracoval od roku 1951 ve studijním oddělení Výzkumného ústavu anorganické chemie v Ústí nad Labem. „Během té doby jsem byl externím spolupracovníkem muzeí v Ústí a v Teplicích. V roce 1954 jsem na jejich doporučení nastoupil místo vedoucího muzea v Mostě,“ vysvětluje, jak se ocitl v hornickém městě.

Tady se mgr. Ludvík Losos cítí jako doma.

„V Mostě jsem prožil sedm krásných let. Jedinou mou zásluhou snad bylo, že jsem vybudoval celou muzejní expozici, která do té doby neexistovala, a také se podílel na různých kulturních aktivitách, jež v té době byly vůbec možné. Nicméně duch tohoto neobyčejného města ve mně stále žije,“ vyznává se.

V roce 1961 odešel do Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody s úkolem vybudovat tam technologickou laboratoř. V roce 1980 nastoupil do Státních restaurátorských ateliérů. „Po jejich ukvapené a nesmyslné privatizaci jsem přešel do pražských soukromých firem,“ popisuje. Do důchodu odešel v roce 1999 a od té doby se věnuje konzultační činnosti v oboru historických technologií.

Rozsáhlé knižní dílo

Ludvík Losos má za sebou řadu profesních úspěchů. Osobně si za ně troufá označit své knižní publikace. A není jich málo. „Mám sklon získané poznatky třídit a dávat je do širších souvislostí. Také si myslím, že když není jakýkoli historický doklad publikován, pro svět jakoby neexistoval,“ poznamenává.

Už v roce 1959 mu vyšla kniha Nové metody muzejní konzervace, v 80. letech Atlas tramvají, Dějiny městské dopravy, Technika malby, Vlaky dětských snů a Učebnice pro málopočetné učňovské obory jako jsou pozlacovač, štukatér či umělecký sklenář. V roce 1999 napsal odbornou knížku o salonních vozech Ringhoffer a o dva roky později publikaci 150 let městské dopravy v Mostě. Pak ještě následovaly příručky Pozlacování a polychromie, Železniční hračky minulosti, Vitráže, Ilustriertes Lexikon der Historischen Modelleisenbahnen, Štukatérství, Rudolf Lexa: Život a dílo a Historický nábytek.

„Netrpím syndromem bílé nepopsané plochy, ostatně hned ji raději popíšu,“ vtipkuje nad svým rozsáhlým dílem. „Na rozdíl od vyplnění daňového přiznání, které vyžaduje duševní přípravu, spočívající ve vaření kávy, vykouření několika dýmek, namátkové prohlídky knihovny a hry se psem,“ pokračuje v humorném tónu.

Když se Ludvíka Lososa zeptáte, co ho na jeho práci nejvíce bavilo, odpoví: „Čím vším jsem byl, tím jsem byl rád. Je to už poněkud otřelá věta, ale u mě to plně platí“. Základním motorem jeho aktivit je přitom nespokojenost s dosaženým. Jeho životním krédem je být užitečný.

TUCET OTÁZEK PRO LUDVÍKA LOSOSA:  
Co nejvíc nesnášíte a v čem si libujete? Nesnáším hlupáky a omezenost. Mám rád diskusi s chytrými lidmi.
Vaše nejmilejší místo v Mostě? Okolí II. náměstí. Fascinoval mě tam ten duch místa.
Váš ideální odpočinek? Pokud odpočívám, tak s dobrou detektivkou, ale i s literaturou faktu .
Oblíbená a neoblíbená postava z dějin? Pro historika těžká otázka, má měřit všem podle skutků. Neoblíbení asi všichni diktátoři a panující omezenci.
Jakou kulturní událost jste v Mostě navštívil naposledy? Výstavu 100 let městské dopravy v Mostě v září 2001, jejíhož libreta jsem byl autorem.
Jakou hudbu posloucháte? Klasickou.
V co věříte a čemu nevěříte? Víra je spíše intimní záležitost. Jinak čemu se dá dnes vůbec věřit?
Jaká je vaše největší neřest? Pravděpodobně dýmka.
Slavíte raději sv. Valentýna nebo Svátek práce? Žádný z propagovaných svátků neslavím.
Chtěl byste žít v jiné době? Ani ne.
Máte radši zeleninový salát nebo pečenou krkovičku? Oboje.
Co byste popřál mostecké knihovně? Co nejvíc čtenářů a dostatečný rozpočet.
  Městská knihovna Most

  Moskevská 12
  434 01 Most

  Telefony:
  
  automatická ústředna: 476 768 800
  
  prodlužování výpůjček:
  děti   476 768 810
  dospělí   476 768 811
  Rok 2015:  

  337 352   vypůjčených titulů
  108 014   návštěvníků webu kina
  81 639   návštěvníků knihovny
  54 306   návštěvníků webu knihovny
  25 766   návštěvníků kina
  8250   nových knih
  6088   registrovaných čtenářů
  1291   filmových představení
  1007   rekordní denní návštěva
  811   nových čtenářů